Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon
Organon

Organon

René Šulc

21. 9. – 1. 11. 2016

Kurátor: Jan Dotřel


Výstava Reného Šulce v galerii Kvalitář představuje unikátní kolekci designových produktů z jeho nyní již desetiletého studia Inveno. Pro Reného Šulce neznamená design pouze vizuálně estetickou záležitost ani čistě technologickou disciplínu, ale je v prvé řadě poznáním. Poznáním toho, jak životní procesy kolem něj fungují a jak je následně může skrze tuto znalost transformovat do kreativní části své tvorby. „Design je proces, při němž pronikám k podstatě věci a poznávám ji,“ doplňuje René. K této tvůrčí strategii kontextuálně odkazuje i název výstavy. Původní starořecký význam slova Organon je nástroj, prostředek myšlení či bádání a zároveň také představuje synonymum pro organickou propojenost mezi jednotlivými elementy. Toto vše můžeme nalézat v tvorbě Reného Šulce.

Fauna oceanum (Zvěřena oceánů)
Etymologie názvů, které René Šulc volí pro svá díla, odkazují k mnohovrstevnaté a vzájemné provázanosti. Pojmenováním jeho prací dominují primárně termíny z organického i anorganického světa a tvoří tak dynamickou síť či mozaiku věnovanou poznávání naší reality. Produkty se nemusí svým inspiračním zdrojům ani nutně vizuálně podobat, podstatnější je jejich hlubší strukturální provázání.
Latimeria, ručně vyrobená dřevěná lavička, nese své pojmenování po jedné z nejstarších žijících paryb na světě. Cocoon, tedy zámotek – vláknitý obal chránící vajíčka některých členovců – se v Šulcově návrhu transformuje do aerodynamické cyklistické brašny. Octopus dofleini je schopná v případě nebezpečí používat důmyslný systém mimikry a mění barvu i strukturu své kůže podle povrchu, na kterém se nachází; lampa Octopus zase dokáže pomocí LED systému měnit barvy v RGB spektru. Další přírodní luminiscence, tedy spontánního záření, jsou schopni například některého druhy medúz a hub, které byly pro Reného Šulce rovněž jedním z hlubokých inspiračních kanálů.

Fiat Lux (Budiž světlo)
Fenomén světla je již od počátku lidských dějin elementárním zdrojem fascinace i klíčem k mnoha otázkám. Fyzikálně lze světlo posuzovat především z hlediska světelného toku, frekvenčního spektra, tedy barevnosti a světelného vlnění. V rámci designérské výroby představuje právě technologie svítidel jednu z nejobtížnějších disciplín. Konstrukce lampy v sobě obsahuje několik velice podstatných aspektů; od procesu výrobních technologií, základů elektroinstalace až po znalost funkcí světelných zdrojů. Spojení těchto technologických determinantů světla i jeho hlubšího archetypálního významu představují pro Reného Šulce důležitou korelaci. Právě toto propojení možností a limitů s transcendentálním „na počátku bylo světlo“ jej neustále inspiruje. Moment oddělení světla od tmy představuje cosi bytostně lidského. Kontextuálně pak nezáleží mnoho na tom, zda se jedná o prvotní jeskynní rozdělání ohně či dlouhodobou kontemplaci nad výrobou moderního svítidla.

Celek je více než suma částí a celky nelze vždy vykládat z částí
Tato známá věta tvarové psychologie – gestaltismu – může analogicky platit i pro oblast designu. Pro Reného Šulce je nezbytné harmonické prolínaní vizuálních, funkčních i technologických elementů každého jednotlivého designového komponentu. Toto „síťové“, strukturální provázání však můžeme nalézat i v jeho tvorbě obecně. Témata, realizace i zdroje inspirace se neomezují na uzavřené jednotky, ale tvoří otevřený celek. Možností rovin čtení jeho tvorby je mnoho, zároveň se podporují a nevylučují. Autonomně tak vedle sebe stojí výrobky evokující houby, space-designové interiérové doplňky, které by mohly být futuristickou vizí daleké budoucnosti. Do nich jsou zasazeny zdravotní a rehabilitační pomůcky, jejichž propracovaná ergonomie vypovídá o tom, že jejich vznik mohl připomínat dlouhodobé kompoziční cvičení. Všechny tyto komponenty jsou rozdílné, ale společným vizuálním jazykem tvoří jeden dynamický celek.

Uroboros
V drobných záhybech produktů Reného Šulce je cítit hluboké zkoumání a přemýšlení o věcech, kterým věnuje svou pozornost. Jedno ze zajímavých témat desetiletého fungování studia Inveno je věnováno sociálnímu rozměru životního cyklu. René Šulc se dlouhodobě věnuje jak výrobě dřevěných hraček, tak i interiérové a funkční výbavě seniorských domů. Oba tyto směry designérského zaměření vyžadují vysokou míru empatie a pozornosti vůči velice citlivým kritériím uživatelských skupin, jako jsou děti či staří lidé. Ergonomie francouzské berle, jídelního křesla nebo koupelnového odpočívadla je vlastně obrácenou indexikální stopou samotných lidí. Tyto produkty jsou přímými reverzními otisky kontur lidského těla, a proto musí být jejich konstrukce velice precizní.
Životní cyklus od jeho počátku se v detailech sofistikovaně navržené věci vrací opět k jeho konci a konec opět k novému začátku. Tak jako ve starodávném symbolu Urobora – hada pojídajícího si vlastní ocas, který odkazuje k věčnému cyklickému návratu – můžeme v tvorbě Reného Šulce nacházet toto organické propojení.