Galerie

Josef Achrer / Pro-jekce a ab-strakce

 

Josef Achrer: Pro-jekce a ab-strakce

 

Vernisáž: 7. 6. 2016 v 19 h
8. 6. – 9. 9. 2016

Texty a kurátorská spolupráce: Václav Janoščík, Monika Doležalová
Autorská prohlídka: 16. 6. 2016 v 18 h

 

 

Výstava v Kvalitáři nazvaná Pro-jekce a ab-strakce představuje výběr prací ze souboru DATA malíře Josefa Achrera. Na tomto cyklu autor začal pracovat během svého pobytu v čínské metropoli v roce 2013. Jako bytostný krajinář zde byl Achrer nepřetržitě konfrontován s rozsáhlou technickou infrastrukturou a prolínáním virtuálního světa a veřejného prostoru. „Pobyt v Číně ve mně nastartoval jednu z klíčových změn v uvažování. Uvědomění si mnoha souvislostí, to, jak rychle se může společnost měnit, jaká je v tomto vývoji pozice jednotlivce. Ve městě jsem fotografoval porouchané displeje reklamních obrazovek. Vytváří to chvějivé geometrické obrazce, které mě inspirovaly k novému pracovnímu postupu.“ popisuje návštěvu Pekingu Achrer. Důležitost této cesty potvrzují myšlenky, které si zapisoval během pobytu i po návratu do Prahy; později se rozvinuly v širší úvahu o sociologickém fenoménu lidské potřeby být neustále zásobován informacemi a daty. Své poznámky rozpracoval Achrer v manifestu Dataismus a infomanická společnost publikovaném v roce 2016 a dostupném příznačně i v on-line verzi.[1] Manifest rozdělil do 13. sekcí označených jako Informace (1-13.). Zastřešuje je problematika umění a moderních technologií. Dozvídáme se například, že „Základní myšlenkou dataismu je, že vytvářením věcí trvalých, univerzálních hodnot tvoříme ušlechtilá data, která se v čase neztrácejí, ale nabývají na významu a dostávají nový obsah.“ (Informace č. 2). Dataismus jako možný umělecký směr „není vázán k formě, není estetickým slohem.“ (Informace,č. 8).
Achrer svým prohlášením navazuje na tradici teoretických programových textů a manifestů v historii západního výtvarného umění. Tento specifický druh literatury doprovázel vývoj moderního umění, vznik výrazných uměleckých skupin i práci silných jedinců; s ohledem na abstraktní tvorbu Josefa Achrera můžeme připomenout například knihu zakladatele abstraktního umění Vasilije Kandinského O duchovnosti v umění vydanou v Mnichově v roce 1912. Jak už bývá zvykem, manifest doprovází také názorná obrazová dokumentace. V případě Achrera je to zmíněný cyklus DATA. Můžeme v něm pozorovat proměnu od členění obrazové plochy pomocí geometrických rastrů (tento postup Achrer uplatňoval i dříve, např. ve své diplomové práci Imérium Pangea, 2010, nebo v souboru Obytný sektor, 2011), protlačování barvy tkaninou malířského plátna po deformaci rámu obrazu a užívání RGB barev. V roce 2015 se Achrer odhodlal k odvážnějšímu fyzickému a skutečnému členění obrazu. „Od května roku 2015 vytvářím záměrně deformované obrazy, které se tak svým poškozením, chybou, informací, manipulací dostávají do třetího rozměru, ale zůstávají obrazem a jsou daty.“, přibližuje svůj úmysl Achrer.[2]

 

Na výstavě Pro-jekce a ab-strakce tuto proměnu ilustrují doposud nepředstavené práce: RGB3D plocha č. 2 (2015), RGB3D plocha č 7. (2015) nebo RGB3D linie č. 7 (2016). Objasnění formální různorodosti těchto děl leží ve svobodném teoretickém východisku autora (viz Informace č. 8), které mu umožňuje, aby se jeho tvorba simultánně rozvíjela v několika rovinách. Práce spojuje princip projekce – autor boční a zadní strany děl natírá RGB barvami; jejich instalováním na zeď se pak barvy automaticky odrážejí na bílém pozadí zdi. Funguje to na podobném principu jako obrazovka televize nebo monitor počítače, kdy sledujeme obraz, který vznikl za projekční plochou. Díla tím dosahují nenápadného světelného efektu, jenž evokuje pocity autora z Pekingu jako „města plného kontrastů, energie a světa RGB“. „Barva na plátně pro mě představuje cestu, jak dostat barvu do vzduchu. Obarvuji tak světlo, čímž se pohybuji ve světě RGB. K tomu jsem se dostal skrze vnímání malířského plátna jako mřížky, která může propouštět barvu či světlo malými dírkami mezi uzlíky tkaniny a vytvářet tak pixelový obraz.“ dodává Achrer.[3] Soubor DATA vizualizuje vedle myšlenkového pochodu autora také způsob jeho práce, kdy cyklem rozpracovává dané téma do vyčerpání momentálně aktuálních možností.

 

Monika Doležalová

 

Josef Achrer (narozen 1982 v Praze) je absolventem malířského ateliéru Michaela Rittsteina na pražské Akademii výtvarných umění (2004–2010). V roce 2007 navštěvoval malířský ateliér Stanislava Diviše na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Následující rok strávil čtyři měsíce na studijní stáži v San Francisku v USA a v roce 2013 podnikl studijní cestu do Číny do Pekingu. Je držitelem ocenění Cena kritiky za mladou malbu (2012) a bývalým členem dnes už neexistujícího uměleckého uskupení OBR.

 

Dílo Josefa Achrera bylo představeno na mnoha kolektivních i samostatných výstavách, například v Galerii Mánes (Obr. v Mánesu, 2008), v Domě umění města Brna (Zlatý věk, 2014; Obrys, 2013), ve Wannieck Gallery v Brně (Česká malba generace nultých let a 21. století, 2011 a samostatné výstavě: Push the Leaks, 2013), v Times Art Museum v Pekingu v Číně (Up-Youth, 2014), v Galerii kritiků v Praze (Antiteze malby, 2011, na samostatné výstavě …zzzze Země, 2012), v GASKU (Krajina č. 22, 2012) atd.

 

Autor žije a pracuje v Praze.

 

 

[1] Josef Achrer, Dataismus a Infomanická společnost, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2016.

[2] Josef Achrer, RGBD3D/01/DATA/240X169/5MM/2015/16, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2016, s. 46.

[3] Josef Achrer, RGBD3D/01/DATA/240X169/5MM/2015/16, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha, 2016, s. 46.

 

 

Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení zde WETRANSFER

back